Pátrání a záchvěv naděje


V minulém díle:

Levandule : Lio !!! No tak LILIEEE !! Pojď sem rychle, ozvala se mi Jasmína !! Kde vězíš ??
Lia: Už jsem tady, co se stalo s mámou ??
Levandule: S Jasmínou naštěstí nic.. Poslouchej: Mary unesla svou dceru Adrianu. Zastavila lidský čas a drží ji u sebe v chýši. u Adriany proběhly už čtyři roky. U nás je to pár dní. Mary si hnusně hraje s časem. Prý nemáme na vybranou. Máme se pokudmožno do týdne připravit, prostudovat obranné a útočné formule, sehnat někde ještě dalšího člověka, který by se hodil k Vyvoleným. Ztratili jsmeuž dva členy. Musíme si pospíšit. Za týden se tu Jasmína ukáže a pokud ještě nebudeme hotové, pomůže nám. Nápověda, kde hledat nové Vyvolené je taková: Hledejte v místech, kde lidé soužívají s přírodou a kde vládne mír. Vyhýbejte se městským lidem. Ti se na Vyvolené vůbec nehodí. Spíše projděte Dětské domovy a lesní domky.
Lia : Tak na co ještě čekáme ??
Klik na C.Č.
Levandule s Liou se vydaly na cestu. Na nic nečekaly. Věřily svým schopnostem a věděly, že více času nemají...

Lia: Levandule? Netušíš kde asi tak jsme ??
Levandule: V lese xD
Lia: To vím taky. --- usmála se.
Procházely lesem už dobré tři hodiny a pořád nepociťovaly známky lidského života. Prodíraly se houštím, ale lesní cesta jakoby se jim skrývala před očima..

Levandule: Tohle se mi doost přestává líbit. Trmácíme se tu už jakou dobu a pořád nic. Co když Mary o našich plánech ví a dělá nám naschvály ?? Ona umí ovládat čas. Rundy taktéž. Co když zastavily čas a nechaly nás chodit v bludným kruhu ??
Lia: Je to možné.. ale nevěřím tomu, že by měla Mary takový postřeh. Ona je zaslepena svými plány a moc si věří. A navíc. Špehuje ji Christen. Pamatuješ si na ní, ne??
Levandule: Na Christen ?? To je tvoje sestra, ne?
Lia: Jo. Je to moje dvojče :) Sice máme trošku jiný rysy, ale jinak jsme úplně stejný.
Levandule: Ahá, už vím.. Je to fajn holka, doufám že bude bydlet taky s námi, Vyvolenými.
Lia: Hej, Levandule.. necítíš něco ??
Levandule: Hm.. něco jako .. kouř..? Že by někde hořelo ??
Lia: Rychle, přichází to támhleodtud.
Obě dvě se rozeběhly směrem, kterým k nim dým přicházel.

Doběhly k dřevěnému miniaturnímu domečku. Rozrazily dveře a spatřily hořící sporák..
Levandule: Lio !! Dělej něco !! Zapomněla jsem formuli pro vodu.
Lia: Tady je hasící přístroj, kdybys zachovala alespoň jednou chladnou hlavu !!
Zakřičela Lilie do hustého kouře a popadla červený válec, co byl v držáku na dřevěné stěně. Jenže se jí udělalo mdlo. Najednou nemohla dýchat. Začala panikařit a hodila hasicí přístroj Levanduli.
Lia: Levandule, nemám sílu, dělej něco !!
Levandule: Fajn.. pokusím se, tady.. táák, jau !! Konečně!!
V mžiku vytryskl proud vody a začal hasit plameny.

Lia: Uf.. Dík Levandule
Levandule: O nic nejde, až na to, že jsme se mohly udusit.
Lia: Tohle na tobě nechápu ..
Levandule se ohlédla přes rameno a usmála se na ní.
Levandule: Podívej !! Támhle někdo stojí. Vidíš? Za tím stromem u těch keříků.
Lia: Že by ?? Možná jsme našly toho, koho jsme hledaly !! To by bylo super. Už za první den by byla mezi námi!!
Levandule: Možná bydlí v tý chatrči, kterou jsme jí uhasily. No.. asi určitě, protože kdo by sem takovou dálku jen tak nááhodou zabloudil ??
Lia: No tobě to teda pálí !!
Levandule: Neurážej :)

Levandule: Hej !! No a teď mi řekni, jestli já nejsem blázen!! Vždyť jsme na kraji ulice !! A já měla za to, že jsme zašly hluboko do lesa..
Lia: No taky že jo! Přešly jsme ten les celý, tohle je přece vedlejší vesnice.
Levandule: A jsi si tím jistá ?? Já mám jenom strach z Maryiních podlých plánů. No řekni, kdo jiný umí tak skvěle ovládat čas, jako ona?? Jedině Rundy. Nikdo jiný.
Lia: To je fakt.. Máma se učila kouzla s časem už hodněkrát a pokaždé to dopadlo tak nějak... zajímavě. Ale ségře se jednou povedlo čas zpomalit, ale nikdy né zastavit.
Levandule: Počkej, ona opravdu zbrzdila čas ?? To je dobrý, ne? To je na tom vlastně ještě líp než Mary a Rundy, protože ty dvě jsou tu už možná sto let.. a Christen teprve 19 !! :)
Lia: Vlastně máš pravdu. Ale teď už nezdržuj a pojď za tou holkou !!

Levandule: Hej, ty tam !! Jak se jmenuješ ??
Dívka: Kdo, já ?? Safíra.
Lia: Ty se fakt jmenuješ SAFÍRA ??
Safíra: Ano, proč?
Levandule: Safír je krásný kámen. Symbolizuje víru, čistotu..
Safíra: Ano, já vím. Má matka zemřela když mi bylo pět let.. Táta od nás odešel hned po mém narození, takže jsem vyrůstala u své babičky. Jinak mé skutečné jméno je Sofie. Až potom mi babička říkala Safíro, protože ten kámen naprosto milovala. A já také. Babička měla jeden ve výkladní skříni a já jsem se na něj chodila dívat pořád. Měl pro mě své kouzlo.
Lia kývla na Levanduli. Tohle gesto mělo znamenat: ,,Ano, našly jsme ji!!" Její oči byly tak moc mírné a pleť tak bledá, nevinná, že dívky ani nepomyslely na to, že to může být Maryin špeh..
Levandule se telepaticky spojila s Liou. Řekla jí, že si myslí, že jí může všechno říci. Nemají se snad ani čeho bát.. Lilie přikývla.
Safíra: Pojďte zatím kě mě domů, tam je určitě útulněji než tady u té ulice. Nemám lidi ráda. Jsou zlí a nemají rádi přírodu. Ne všichni, ale většina ano.

Lia: TOHLE je tedy tvůj domeček !!
Safíra: Ano, ale.. proč to tady tak smrdí ?? Když jsem odcházela, ještě tu voněly ty bylinky nad sporákem.. Ale ne !!
Lia: To ano. Hořelo. Levandule požár uhasila. Máš štěstí, že jsme šly kolem. Vlastně jsme kolem nešly náhodou... Hledali jsme tě.
Safíra: Hledali ?? Mě ?? To je nějaký omyl, ne ?? Nemůžete vědět, že vůbec existuji!
Levandule se vmísila do hovoru: Ale jistě že můžeme. --- zamrkala na Liu.
Lia: Popravdě řečeno.. Hledali jsme NĚKOHO jako jsi ty. A zdá se, že jsme toho moc důležitého člověka našli.
Safíra: Pořád tomu nerozumím.. ale...
Levandule: Ale ??
Safíra: Nejste od.. od té.. MARY ??
___________________________________________________________________________________
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
__________________________________________________________________________



Je to supeeeeeer!!!