close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

CHCEŠ SPŘÁTELIT? ZDE!
____________________________________________
→→ Krmte je pls každý den :)

Puberťácké trable postoupily do 4.KOLA -- →→ ZDE ←←

Vánoční příběh-01

10. prosince 2008 v 21:16 | © Kmono |  → Jednodílné příběhy

Dva v jednom, aneb vydařený Štědrý večer.



Pokuste se tenhle příběh dočíst až do konce :)
  • Název příběhu poněkud zajímavý, ale doufám, že se vám bude líbit :)
  • Tyto příběhy jsou teď na každém druhém blogu.. a mě taky příběhy moc bavít. Tak tady je první. Určitě jich tu ale bude víc - nejen o Vánocích, ale po celou existenci blogu.
Jmenuju se Renata a je mi 15 let. Mým nejtajnějším přáním je najít svojí opravdovou lásku.

Stojím u stolu a horlivě válím malým válečkem těsto na cukroví. Pomáhám s tím mamce každý rok a moc mě to baví. Vždycky hledám na internetu různé recepty a zkouším je pak doma v kuchyni. Tuhle krásnou provoněnou atmosféru ale najednou na okamžik přerušilo zakňučení mého půlročního štěňátka Dastyho. Nechala jsem práce a odešla do koupelny opláchnout si ruce.

Pokud chcete číst dál, klikněte do celého článku.



Když jsem odstranila i poslední zbytečky lepkavého těsto zpod mých dlouhých nehtů, sehnula jsem se pro Dastyho. Vzala jsem malého labradůrka do náruče a sešla schody.
,,Tak pojď, pusíku :)" zavolala jsem na něj z chodby, zatímco jsem si oblékala teplý svetr a bundu. Venku napadl čerstvý sníh a bylo tam opravdu chladno.
Připla jsem Dastymu modré vodítko, které zbožňoval nejvíce ze svých věcí. Radostně zavrtěl ocáskem a vyběhl vpřed z domu. Běžela jsem za ním cestou až k lesíku, kam si spolu chodíme hrát.
Odepla jsem mu vodítko a házela mu jeho pískací míček. Najednou se ale zvedl vítr a oblak sněhu padajícího na zem mě na chvíli dočista oslepil. Volala jsem Dastyho až do ochraptění. Po tvářích se mi začínaly pomalu koulet velké slzy, které mě pálili do promrzlé kůže.

Hledala jsem ho až do setmění. Ze všeho mě vytrhlo až zadrnčení mé nové Nokie. Volala máma.
,,Ahoj mami!"
Máma: Renato!! Renatko kde jsi !! Nemůžu tě nikde najít, mám strach! Kde jsi, pojď domů, ztratila ses ??
,,Ma-ma mami.. Já.. Ztratil se mi Dasty.. Já.. nevím kde je... Ono začalo chumelit.. a byl hroznej vítra a já.." rozvzlykala jsem se.
,, Pojď domů, Dasty cestu domů zná a když nepřijde, půjdeme ho spolu hed ráno hledat."
,,Néé !! " Zaječela jsem histericky. ,, Já nechci jít hledat ráno, já hochci najít teď !! Určitě se chudáček někde třese zimou, vždyť zmrzne, mami, já.. Néé !! Co jsem to provedla !!" Brečela jsem čím dál víc.
Máma: ,, Pojď domů, Renatko.. měj rozum, Dasty je šikovný a trefí domů, musíš mu věřit, potřebuje to!" řekla matka se strachem v hlase.
Zavěsila jsem červeným tlačítkem hovor a loudavě jsem se vydala domů. Každých deset vteřin jsem ječela do zimní krajiny Dastyho jméno.

Vešla jsem do našeho domu, strhla jsem ze sebe bundu a běžela do obýváku, kde seděla máma.
,, Mami, jdeme hledat mého Dastyho!! Ty nevíš co pro mě znamená !!"
Máma: ,, Mám toho moulu ráda stejně, jako ty."
Objala jsem mamku a začala jí vysvětlovat, že jsem to tak nemyslela. Pořád jsem brečela.
Mamka:,, Pojď si hned lehnout, uvařím ti čaj..Nebo si ještě uženeš zápal plic, podívej.. celá hoříš!"
,,Ale to je teď jedno!!" Přecejenom jsem se zvedla a odkráčela do mého pokoje. Vzala jsem si do postele místo polštáře Dastyho pelíšek a unaveně jsem usnula.
Zdálo se mi o mém pejskovi.

Ráno jsem vylezla z postele celá rozpálená a zpocená.
Mamka: ,,Renato.. Máš horečku, dneska zůstaneš v posteli.. Já obvolám útulky a všechny sousedy, jestli neví něco o Dastym.
Skutečně jsem nemohla skoro chodit a měla jsem horečku 39°C. Lehla jsem si tedy zpátky do postele a položila hlavu na Dastyho pelíšek.

PO 3 DNECH

Já: Mami! Já už tu nebudu ležet, když Dasty už.. už.. už možná nežije."
Ta představa mě položila a začala jsem vzlykat na mámině rameni.
Máma:,, Zlato, neboj se.. Uečitě se najde. Taťka ho hledá od rána."
Pohlédla jsem na hodiny. Byla jedna odpoledne.
Já: Kolikátýho je ??
Máma: Zlato, spala jsi hodně dlouho.. byla u tebe doktorka, ale říkala, že je to dobré. Musíš hodně spát, tak jsem ti dávala předepsané prášky na spaní. Je Štědrý den."
Já: Néé.. ještě ne, já nechci Vánoce bez Dastyho !!
Máma: Uvidíš, najde se!
Snědla jsem pár mandarinek, co jsem měla dané u postele a znovu jsem usnula. Probudila jsem se o dvě hodiny později. Taťka už byl doma.
Já: Ta...tati ??" zamžourala jsem.
Taťka: ,, Ahoj Renatko." řekl posmutněle. Ten tón mluvil za vše.
Já: ,, Nenašels ho, viď?"
Táta: Ne, je mi líto.."

Vtom se ozval zvonek. Běžela jsem otevřít. Byla jsem úplně oslepená představou, že by tam stál někdo s mým Dastym. Měla jsem na sobě jen krátkou noční košili a teplé bačkory.
Otevřela jsem dveře a... Zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. Následně na to jsem zaječela. Ani nevím, jestli z radost, že se mi do náruče vrhnul Dasty, nebo ze studu, že předemnou stál ten nejkrásnější kluk, jakého jsem kdy viděla.
Kluk: A..Ahoj.. Na obojku toho pejska byla adresa..Byl ¨pár dní u nás doma. Našel jsem ho před dvěma dny schouleného v krmelci, kam děda vozí seno zvířatům.
Já jsem neřekla ani slovo a vrhla jsem se neznámému klukovi do náruče. Dlouze jsem ho objala a až pak jsem se zeptala: Jak se vlastně jmenuješ?"
Kluk: Jsem Ondra.. a ty?
Já: Já jsem Renata." Oklepala jsem se zimou a pozvala Ondru dál.
Mačkala jsem v náruči Dastyho, pusinkovala jsem ho po čumáčku a on mi za to láskyplně olizoval tvář.
Já: Tak pojď dál.. Já.. nevím jak ti poděkovat, Ondro!
Ondra: Stačila by pusa :)
Já: Eh..
Ondra s mrknutím pronesl: Dělal jsem si legraci.
Já: Mami !! Dasty je doma !!
Celá rodina se seběhla a všichni se vítali s Dastym.
Máma se obrátila na Ondru: Děkuju" řekla upřímně.

Pozvala jsem Ondru do pokoje a oblékla si svůj huňatý župan.
Já: Ondro.. Máš holku?
Ondra: No.. nemám. Škoda že ty jsi asi zadaná :)
Já: Nejsem.

PO PŮL ROCE

Procházky s Dastym se staly naším rituálem. Chodím s Ondrou přesně půl roku. Ještě ten veečer, co jsme se potkali, jsme si dali první polibek pod jmelím, tak doufáme, že nám to Štědrovečerní seznámení vydrží.
Děkuju Ti, Dasty !! Vrátil ses mi ty a přivedl jsi mi ten nejúžasnější dárek, který jsem si mohla přát!

Líbil se vám ten příběh ??
Přečetli jste ho do konce?
Chcete ještě nějaké takové příběhy?







 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mišin@-Sbééško:) Mišin@-Sbééško:) | Web | 11. prosince 2008 v 15:34 | Reagovat

Nádherný honem pokračuj s něčím dalším:(Jestli chceš mám na blogu takový můj ...,,Životní " pravdivý příběh...:(

2 ScEne.GirL-13 ScEne.GirL-13 | Web | 11. prosince 2008 v 15:48 | Reagovat

Je to skvělé!! Opravdu! Asi máš nadání, určitě další díl! :) Moc mě to zaujalo

3 ScEne.GirL-13 ScEne.GirL-13 | Web | 11. prosince 2008 v 16:17 | Reagovat

A ještě se chci zeptat, byli nějaké výsledky Sims dvojče webmiss? :D

4 ScEne.GirL-13 ScEne.GirL-13 | Web | 11. prosince 2008 v 17:25 | Reagovat

Ok :D

5 Asnaki Asnaki | E-mail | Web | 11. prosince 2008 v 17:25 | Reagovat

Je to nádherné!Určitě napiš další!!!!!!!!!

6 Sylva112 tvoje Sbénko ♥♥♥♥♥♥♥ Sylva112 tvoje Sbénko ♥♥♥♥♥♥♥ | Web | 11. prosince 2008 v 19:20 | Reagovat

Ty jo to je kráááááááááááááááááásnýýýýýýýýýýýýýý!!!!máš moc moc velkej talent!!!!určo brzo další díl!!prosím=)

7 anda anda | 11. prosince 2008 v 19:56 | Reagovat

1.jj velmi

2.ano

3.ano!!!!:)

8 Háně Háně | E-mail | 11. prosince 2008 v 19:58 | Reagovat

Je to fakt krásný Moni pokračuj dál íš že máš talent a vždycky si ho měla nepřestávej!! Držim palečky!!

9 Werdinka tvoje eSBinko které tě ♥Lovuje♥ Werdinka tvoje eSBinko které tě ♥Lovuje♥ | Web | 30. ledna 2009 v 17:41 | Reagovat

Nádherný :))

10 Mary - Alice Mary - Alice | 14. března 2009 v 14:04 | Reagovat

1.jj MOC

2.ANO

3.ANO

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
A zase se někdy stav !!

PS: Můžeš mi nakrmit mazlíčka :))