17. ledna 2009 v 21:45 | © Kmono
|
11.díl
Rachel: Hmm.. ňamka :D --- Olízla Rachel vařečku.
Ovšem asi to neměla děla, protože ji viděl Karl. Nerudný znechucený pohled nasvědčoval hádce.
Nicnetušící Rachel prostřela na stůl ...
Nello, mami, Karle, je večeře!!
Karl si sedl ke stolu a znechuceně se podíval do talíře.
Karl: Jo, a ty myslíš, že to budu jíst?
Rachel: Doufala jsem..
Karl: naslintala jsi do toho, je to nechutný, fuj!
Rachel: Jen jsem to ochutnala, jestli jsem to třeba nepřesolila!!
Karl: To vykládej jinde!
Rachel: Ale já.. Promiň, ale .. proč se ke mě takhle chováš?

Karl: Dobře Rachel, fajn.. A nebreč!
Rachel: Fňuk, já přece nebrečim.. :(
Karl: Jo, a Rachelindo.. Ty vlasy půjdou dolů.
Rachel: Cože ????????
Karl: Nebudeš dohola, koupil jsem přípravek, který to lepidlo z tvých vlasů sundá. Buď v klidu, už budeš zase vypadat hezky.
Rachel: Ale .. ale já.. mě se tohle líbí!!
Karl: Já vím, že nelíbí!
Nella: Hmm, ty špagety jsou výborný! A co se tady vůbec řeší?
Rachel : Ale nic.. jsu spát. Dobrou noc.
RÁNO
Rachel: Dobrý ránko, ségra.
Nella: Dobrý, dobrý.. Kam jdeš takhle brzo? Je sobota!
Rachel: Na balkón, trochu si provětrat dredíky, než mi je tvuj tatík dá pryč.
Nella: Coo ??!! Je na hlavu?
Rachel: Nello, je to sice tvuj táta, ale ke mě se chová hrozně! Úplně mě nesnáší, já.. prostě nevim, jestli je dobře, že se naši poznali..
Nella: To bude dobrý.. Držim pěsti. A s tátou promluvim.
Rachel:No jestli už nebude pozdě..
Rachel se zvedla a odešla.
Karl: Rachel!! Co děláš takhle oblečená na balkoně!!?
Rachel: Prosimtě, nenič mi život!! Jsem tady na balkóně, na odlehlý straně baráku, nikdo mě nevidí! A i kdyby, mam pyžamo!
Karl: Takhle nevypadá pyžamo!
Karl: Tákže, ty si teď běž sednout na gauč, já tam hned přijdu. A koukej mě poslechnout! Jinak..
Rachel: Jinak co ?!!
Karl: Tě seřežu tak, že si tejden nesedneš! -- zakřičel na Rachel Karl tak, že už nic nenamítala a poslušně si šla sednout.
Karl: Fajn, nehejbej se.
Asi hodinu musela Rachel nehnutě sedět. Cítila na hlavě nepříjemné štípání a lepkavá tekutina jí stékala po krku.
Po tvářích se jí koulely slzy. Nevěděla proč. Snad jí ty dredy přirostly k srdci, nedokázala si teď představit život bez nich. Měla je na hlavě celé dva měsíce.
Karl se na Rachel usmál jako z reklamy na zubní pastu a řekl:,,Tak běž k zrdcadlu, vypadáš mnohem líp! Až na ty rozmazaný oči."
Rachel: No jasně.. mnohem líp, hm..
Na dotek byla Rachel ale hodně překvapená. Vlasy byly jemné a měly krásnou barvu.
Rachel: Eh, tohle.. WoW !!
Rachel si nemohla pomoct, ale to, cojí na hlavě vykouzlil Karl se jí líbilo ještě více než dredy.

Karl: Hm? Už mě chápeš?
Rachel : Tys na mě byl hnusnej JENOM kvůli těm dredům?
Karl:Je to sice blbý, ale.. jo.
Rachel: To jsem nezažila.. jako.. no..
Karl: Omlouvám se, Rachel..
Rachel: Mám tě ráda, ta..tati.
Karl ji k sobě přitiskl pevným objetím. Nebyl zvyklý, že by mu Rachel říkala mnohokrát "tati". A tohle bylo poprvé, co k němu projevila city jako k otci.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Hafeeeec............Ty Ráchel to bez dredů sluší víc než předtím =oD